Čekáte hosty a potřebujete nakoupit dobré červené víno? I když může být problém se zorientovat v široké nabídce na trhu, pokud máte dostatek času na degustaci, můžete se spolehnout na vlastní vkus a vybrat podle své chuti, i když nejste odborníkem v oboru. Dobré víno je především víno, které máme rádi, a nejdůležitější je, aby chutnalo – což je věc doopravdy velice subjektivní. 

Přesto jsou některé vlastnosti dobrého červeného vína závazné, protože drtivá většina chuťových faktorů se od nich odvíjí. Lidstvo mělo dost času je definovat, protože nápoj vyrobený z modrých hroznů ho provází minimálně od počátku starověku. 

Počátek červeného vína

Když se řekne víno, vybaví se každému automaticky červená barva. Také Ježíš Kristus při své poslední večeři si mohl dovolit symbolicky prohlásit víno za svou krev z důvodu podobného zbarvení. Čím se červené víno zasloužilo své přednostní postavení? 

Jednoduše řečeno je “vínovatější”. Modré hrozny se zbaví semen a vylisované kvasí spolu se slupkami při teplotách o něco vyšších, než jsou běžné pro výrobu bílého vína. Tak se dostanou ze slupek nejen všechny ty úžasné rubínové odstíny, ale také více tříslovin a navíc látka zvaná resveratrol, jehož blahodárné účinky byly mnohokrát prokázány. 

Hloubka a délka červeného vína v rovnováze 

Čeho si všímat u rudého nápoje kromě intenzity zbarvení a standardní dichotomie podle množství zbytkového cukru zvané suché versus sladké? Odborníci na víno používají tyto pojmy: rovnováha, hloubka, délka, charakter a komplexnost. 

  • Rovnováha označuje vztah mezi čtyřmi základními složkami vína: taninem, kyselostí (tyto dvě složky víno kali), alkoholem a cukrem (tyto zjemňují).  Když jsou tyto čtyři složky v harmonii a žádná nevyniká nad druhou, máme vyvážené víno. 
  • Hloubka odkazuje na skutečnost, že víno jako by mělo podzemní chuťové vrstvy, tzn. že není ploché v ústech a jednorozměrné na patře. 
  • Délka reflektuje skutečnost, že nápoj chutná po celém patře. Víno s dlouhým závěrem soustředí veškerou svou chuť na jazyk a přetrvává po polknutí. Víno s dlouhým závěrem je proto intenzivní a zanechává plnou chuť v ústech. 
  • Charakter definuje jedinečnou osobnost vína, odráží vlastnosti odrůdy, klima, nadmořskou výšku a půdu a specifickou vůni. 
  • Komplexnost znamená, že se víno jen tak neomrzí, protože prezentuje množství nuancí jak v čichové, tak v chuťové fázi. Obvykle má víno tendenci nabývat na komplexnosti, čím déle zraje.

Hledáte to nejlepší? 

Ćervené víno by nemělo chybět na stole při žádné oslavě. Nejlépe harmonizuje s masem, a to v podstatě se všemi druhy, i když s hovězím a zvěřinou asi úplně nejlépe a se sýry plísňového typu. Dvě deci sladkého červeného si ale perfektně sednou se sladkým dezertem, takže omezovat se na jednu oblast jídla by byla chyba. 

A po čem se při výběru porozhlédnout? Révě s modrými hrozny (Primitivo, Syrah, Merlot, Cabernet Sauvignon) se daří v Novém světě i u protinožců a za rozumnou cenu seženete snadno červená vína z Argentiny, Kalifornie či Austrálie. Vinice nad jiné zaslíbené však stále zůstávají ty portugalské, italské a francouzské, především Burgundsko a kraj kolem Bordeaux. Patrioti mohou vsadit na moravskou klasiku v podobě Svatovavřineckého, Frankovky, Rulandského modrého nebo Modrého Portugalu. Bude zajímavé porovnat, jakým způsobem se u různých vín projeví jejich terroir (genius loci). 

 Jaká teplota je pokojová? 

Na závěr vyvraťme jeden mýtus: servírovací teplota rudého vína se pohybuje kolem 15 stupňů, nepatří tedy do ledničky, ale do sklepa nebo chladnější chodby. Jako pokojovou ji mohli lidé označovat v dobách, kdy nebyli zhýčkaní ústředním vytápěním.  

Kdy pijete červené?

Barbora Janošková