Pohodlí v křesle se pozná až po hodině s knihou v ruce, ne při prvním posazení v obchodě. Právě proto se vyplatí vědět předem, na co se při výběru dívat. Křesla ke čtení se liší hlavně dvěma věcmi: výškou a hloubkou sedu a tím, jak podpírají hlavu a nohy. Tento text porovnává dva typy, které si čtenáři vybírají nejčastěji, a ukazuje, podle čeho poznat, který z nich sedne právě vám.
Pohodlné křeslo na čtení začíná výškou sedu a opěrkou
Katalogové rozměry vypovídají o křeslu méně než vaše vlastní tělo. Při sezení by chodidla měla celou plochou stát na podlaze a kolena by měla být zhruba ve stejné výšce jako boky. Je-li sedák příliš vysoký, nohy visí a tlačí do stehen. Je-li příliš nízký, vstáváte s námahou a záda se kulatí.
Stejně důležitá je hloubka sedáku, která se musí přizpůsobit délce stehen. Správně nastavená hloubka nechává mezi hranou sedáku a záhybem za kolenem místo asi na šířku prstu. Podrobnosti najdete v britském článku o výběru sedacího nábytku: Více o správné hloubce sedáku. Příliš hluboký sedák nutí zabořit se do polštářů a shrbit se, příliš mělký zase nedrží stehna.
Opěrka pak rozhoduje o tom, jak dlouho vydržíte číst bez změny polohy. Měla by sledovat přirozený oblouk zad a v bederní části nenechávat prázdné místo. Pohodlné křeslo se zkrátka přizpůsobí vašemu tělu, ne naopak.
Při výběru proto vždy vycházejte z vlastních rozměrů: výšky lýtek, délky stehen a polohy, v jaké nejraději čtete. Člověk s delšími nohami potřebuje vyšší a hlubší sedák než ten, kdo má nohy kratší, a s opěrkou je to podobné. Jedno křeslo tak může být pro dva lidi v rodině zcela jiným zážitkem.
Křeslo do obýváku, které se ke čtení vybírá nejčastěji
Do obýváku se ke čtení nejčastěji volí dvě varianty, ušák a křeslo s podnožkou. Každá řeší trochu jiný problém. Ušák nabízí oporu hlavy a krku, křeslo s podnožkou odlehčuje nohám a zádům. Rozhoduje, jak dlouho čtete a v jaké poloze vám je nejlépe.
Až si ujasníte rozměry a styl sezení, má smysl porovnávat konkrétní modely a prohlédnout si křesla do obýváku v širší nabídce. Parametry z předchozí části pak poslouží jako měřítko pro každý kus. Díky nim se při porovnávání nenecháte zlákat jen vzhledem potahu a jasně uvidíte, který model skutečně odpovídá vašemu způsobu čtení.
Křeslo ušák a jeho vysoká opěrka hlavy
Křeslo ušák poznáte podle vysokého opěradla s bočními křídly. Opěrka hlavy drží krk v uvolněné poloze, takže si při delším čtení nezačnete bezděčně podpírat hlavu rukou. Boční křídla navíc částečně odstíní okolní ruch a světlo, což ocení lidé čtoucí v rušném obýváku.
Tvar má i svou stránku, kterou je dobré znát. Vysoké opěradlo zabírá v prostoru více místa na výšku a křídla omezují pohyb loktů. Ušák proto sedí lidem, kteří čtou vzpřímeně a chtějí oporu hlavy, méně těm, kdo rádi střídají polohy.
Křeslo s podnožkou a poloha nohou
Křeslo s podnožkou dovoluje zvednout nohy a uvolnit tak záda i spodní část těla. Podnožka může být pevně spojená s křeslem, vyklápěcí, nebo samostatná. Samostatná varianta se dá přisunout podle potřeby a po čtení uklidit. Hodí se tam, kde obývák slouží i k jiným činnostem a křeslo nemá stát stále v plné délce.
Počítejte s tím, že podnožka zabere navíc plochu před křeslem. Při vyklopení se délka celého kusu prodlouží, a proto je třeba měřit místnost s nataženými nohami, ne jen půdorys křesla. Typ s podnožkou vyhovuje těm, kdo čtou delší dobu a rádi sedí s nohami nahoře.
Kam postavit křeslo na čtení u okna a lampy
Dobré místo ke čtení poznáte podle světla. Denní světlo z okna je pro oči nejpříjemnější, jenže přímé slunce na stránkách oslňuje. Křeslo proto postavte tak, aby světlo dopadalo z boku a ne přímo do tváře ani na papír.
Večer převezme práci lampa. Teplé světlo bývá při delším čtení příjemnější než ostré a bílé. Nejlépe funguje za ramenem na straně, ze které nepadá stín ruky na text. Směr světla vždy zkuste s knihou v ruce, protože stejná lampa se na zdi chová jinak než na stránce.
Nezapomeňte ani na odstup. Mezi opěradlem a stěnou nechte místo, aby se dalo křeslo pohodlně naklonit i posunout. Televize v zorném poli čtení ruší, proto je lepší otočit křeslo bokem či ke stěně s policí. Křesla s podnožkou potřebují volný prostor i před sebou.
Jak vyzkoušet křeslo před koupí
Nejspolehlivější zkouška je sednout si s knihou a vydržet několik minut v poloze, v jaké budete číst doma. Při zkoušce je dobré sledovat, zda záda zůstávají opřená, zda se hlava dotýká opěrky bez předklonu a zda chodidla stojí pevně na zemi. U podnožky zkuste obě krajní polohy.
- Sedněte si naplno až k opěradlu a zkontrolujte místo za koleny.
- Zkuste, zda opěrka hlavy sedí na výšku krku, ne na ramena.
- Vyzkoušejte podnožku v několika polohách a všimněte si, jak se zadní část křesla chová.
- Prohlédněte potah a prošívání, protože právě na nich se projeví dlouhodobé používání.
Potah má sedět na dotek příjemně i po hodině, nesmí se lepit na kůži ani šustit. Pevné prošívání drží tvar sedáku a nenechává v polstrování záhyby. Dobře se prohlíží také spodní strana a švy, kde je vidět, jak pečlivě je křeslo zpracované.
Ušák, nebo podnožka a jak se rozhodnout podle svých rozměrů
Ušák vyhrává tam, kde potřebujete oporu hlavy a krku a čtete vzpřímeně. Křeslo s podnožkou zase uleví nohám a zádům při dlouhém sezení. V obou případech platí stejné měřítko: chodidla na podlaze nebo na podnožce, místo za koleny a opěrka v úrovni krku.
Změřte proto nejprve sebe a teprve potom místnost. Přesně tak se křesla od sebe skutečně liší, ne podle fotografií. A čtete vy spíše dlouhé večery vsedě s oporou hlavy, nebo raději s nohami nahoře u okna?
